Jdi na obsah Jdi na menu
 


Když spadne ovoce ze stromu k sousedovi (právní rozbor)

29. 9. 2013

 

    Následující právní rozbor si vyžádala Krajská rada seniorů Středočeského kraje. Odpověď právničky JUDr. Kocianové uveřejňujeme v plném znění.

    Není řeč o ničem jiném, než o sousedských vztazích a sporech.paragraf_1.jpg  Současný občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů) uvádí, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek. Vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

    Vraťme se k jablku a častým dotazům: „Čí je to jablko, které spadlo z mého stromu na sousedovu zahradu?“ Soused se ptá: „A co ta shnilá jablka z Vašeho stromu na mém pozemku?“

    Podle současné právní úpravy patří majiteli ovocného stromu, jak ovoce, které roste na stromě, tak také to, které spadne na zahradu k sousedovi, měl by tedy vlastník pozemku uklidit i to shnilé ovoce spadlé k sousedovi. Zároveň platí, že byste sousedovi měli umožnit vstup na svůj pozemek za účelem sklizně ovoce, na které ze své strany pozemku nedosáhne. Ale je možné se dohodnout i jinak, a pokud to soused dovolí, není problém si trhat ovoce z přesahujících větví či sbírat to spadané. Dosud platí pravidlo, že na sousedův strom nesmíte sáhnout, to znamená, že nemůžete ořezat přečnívající větve nebo kořeny stromu. Na všem se musíte se sousedem dohodnout, pokud se nedohodnete, je možné se obrátit na soud. 

    Podle nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), který by měl platit od 1. ledna 2014, však tomu bude trochu jinak. Ovoce na stromě bude i nadále majetkem vlastníka stromu a soused nebude moci toto ovoce ze stromu česat. Nicméně to, co spadne na druhou stranu plotu, bude patřit již sousedovi. V případě sousedova spadaného listí, větví a shnilého ovoce na váš pozemek je možné souseda vyzvat, aby vše odstranil, a pokud tak neučiní, můžete to udělat sami. Pokud vám překáží větve z jeho stromu, například stíní terasu či záhon, je nutné o tom souseda informovat a umožnit mu, aby větve odstranil. Pokud tak neučiní, dává občanský zákoník možnost, aby to stěžovatel provedl sám. Je ovšem nutné postupovat šetrně a ve vhodné roční době.

    Aby se zabránilo některým sporům, stanoví nový občanský zákoník i pravidla pro sázení stromů u hranic sousedících pozemků.

    Máte-li pro to rozumný důvod, můžete požadovat, aby soused nevysadil strom v těsné blízkosti vašeho pozemku, a pokud se tak stalo, aby je odstranil.

    Podpůrně se stanoví, že stromy dorůstající obvykle výšky 3 metrů, by měly mít kmen ve vzdálenosti alespoň 3 metrů od hranice pozemku; u ostatních stromů stačí 1,5 metru.

    Toto jsou však jen orientační hodnoty, místní zvyklosti je mohou změnit. Navíc toto pravidlo nelze použít, pokud jsou stromy na sousedním pozemku součástí lesa nebo sadu nebo je-li ten strom zvlášť chráněný zvláštním zákonem.

    Bez ohledu na to, jak zní stávající či budoucí právní úprava sousedských práv, apeluji na to, aby sousedé mezi s sebou komunikovali a případné spory řešily dohodou, kterou považuji za prvořadou.

JUDr. Jitka Kocianová